Nepotřebuju realitku…

Na rovinu? Hele, rozumím tomu. Svůj první byt jsem si také „zkoušel prodat sám“ dávno předtím, než jsem se stal spolehlivým realitním makléřem.

Ve vašem světě (a představách) to totiž opravdu bude jednoduchý proces. Svět – a potenciální kupce – totiž vnímáte jako svou bublinu stejně smýšlejících lidí s podobnými hodnotami, pracovní dobou a vůbec přístupem k životu.

Byt nafotíte, aby zájemci viděli, jak nádherné to máte, dáte to na „sKa“, protože tam je nejvíc kupců. a upřímně se těšíte, že přijde milý, chápající člověk, který bude z vašeho bytu a způsobu života přímo nadšený. Nejenom to, on ocení každý detail, každou drobnost, kterou jste do bytu vložili, ocení tu péči, kterou jste domácnosti každý den přinášeli. a s radostí přistoupí nejenom na vaši požadovanou cenu. Bude hned a na místě akceptovat všechny vaše potřeby a podmínky, financovat bude hotovostí, kterou má na účtu a ideálně vám peníze pošle ještě před podpisem kupní smlouvy, abyste byli fakt v pohodě. No a smlouvy vám připraví Chat-Gpt, to je v pohodě.

Vlastně… se vašemu očekávání nedivím. a je mi strašně sympatické.

Ale jak je to v praxi?

Tak předně… první stres nastane v momentě, kdy se nikdo neozývá. První týden, druhý týden… Třetí týden se už začínají známí ptát. a nikdo nezavolal. Nikdo nepřišel.

No nic, o „něco“ snížíte cenu. Tak, abyste teda nebyli nejdražší ne sRealitách. a přijde další stres. Volají divní lidé. Nevědí, který byt to je, chtějí si ho pronajmout a nebo (moje oblíbené) vzít si ho na splátky. Domluvíte tři prohlídky, vezmete si kvůli tomu den dovolené, protože ti pitomci chtějí přijít každý jindy a jen dostat je na jeden den bylo nadlidské. Sedíte doma… a přijde jenom jeden, o hodinu později, a hned od začátku je jasné, že hledá ale úplně něco jiného.

Přeskočme dál… po dalším měsíci útrap a dalších několika dnech dovolené máte regulérní depresi – a teď vám v obýváku sedí zapáchající starší frajírek, srká vaši výbornou kávu z hrníčku po babičce a ksichtí se u toho… a rovnou vám nabízí o dva miliony méně, než máte po slevě na inzerátu. a víte co? Vy to vlastně vezmete, ať už je to za vámi.

Takže… je vyhráno. Hotovo.

No… právě že vůbec. Nějaká rezervace, složení nějaké zálohy, to vám frajírek rovnou odmítl, že prý podepíše až kupní smlouvu. a co vy? Zavoláte kamarádovi právníkovi, nebo to fakt necháte udělat Chat-Gpt? Nechám to na vás. Ta druhá možnost je ještě odvážnější, protože vám tu změnu vlastnictví nemusí katastr zapsat a smlouva může být taky úplně klidně neplatná, protože nebude mít všechny potřebné náležitosti. Ale… proč ne?! Jen si přinesu popcorn, abych se mohl dívat 🙂

Dejme tomu, že máte návrh smlouvy a pošlete ji kupujícímu. a teprve tady se z toho stane noční můra. Napřed nereaguje. a pak přijde sprostý mail, plný obviňování, nových podmínek a požadavků, ideálně další snížení ceny nebo smlouva, upravená tak, že kdybyste ji podepsali, můžete mu rovnou odevzdat klíče a modlit se, aby ještě naopak nechtěl něco zaplatit po vás. Nehledě na to, že zatím musíte jen věřit tomu, že nějaké peníze někde existují a vy je snad někdy nějak dostanete.

Líbí se vám to?

Dobře, a co bude dál? Jak má vypadat návrh na vklad vlastnického práva? Jakým způsobem dokumenty podepíšete? a jak vyřešíte dilema, že vy chcete napřed peníze a pak teprve podat smlouvy na katastr, zatímco kupující chce peníze poslat až po převodu vlastnictví a předání bytu?

Těch strašidelných verzí bych uměl odvyprávět desítky. Ne vymyslet. Odvyprávět. Protože… se skoro staly.

Po čtrnácti letech praxe mám jednu obrovskou výhodu – už jsem zažil skoro všechno a řešení neřešitelných problémů mám vlastně hned připraveno. Tak… kdybyste se někde v tom příběhu zasekli… klidně se mi ozvěte.

Protože moje obchody navenek vypadají přesně tak, jak jste si vysnili na začátku. Jednáte s příjemným člověkem, který je empatický, připraví bezpečné řešení a to tak, abyste byli spokojení. Nejenom to. Abyste na konci měli radost.